|
|
Právní aspekty reorganizace československého divadelnictví po druhé světové válce
Šustová, Kateřina ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Blažková, Tereza (oponent)
Právní aspekty reorganizace československého divadelnictví po druhé světové válce Poté, co byla v květnu 1945 obnovena činnost divadel, započala tzv. divadelní revoluce během které dochází k zásadním změnám v řízení a organizaci divadelnictví. I přes veškeré rakousko-uherské a prvorepublikové snahy totiž tuto problematiku po druhé světové válce upravovalo stále ještě účinné nařízení ministerstva vnitra č. 454/1850 ř.z., divadelní řád ze dne 25. listopadu 1850. Rovněž bylo v plánu právní úpravu divadelnictví na území Československa sjednotit, protože na Slovensku byl od roku 1848 účinný uherský zákonný článek XXXI, tedy právní úprava odlišná (a dokonce ještě starší) než ta na území Čech. Tato diplomová práce se zabývá právními aspekty během zmíněné reorganizace divadel, přičemž hlavním cílem výzkumu je zmapování vývoje právní úpravy divadelnictví po druhé světové válce v kontextu předchozích právních úprav. Za účelem zjištění odpovědi na výzkumnou otázku, v čem se divadelní zákon z roku 1948 lišil od předchozí právní úpravy a historických návrhů divadelních předpisů, byla provedena komparace a rozbor jednotlivých ustanovení. Rovněž jsou zmíněny změny, které nastaly v divadelnictví po přijetí divadelního zákona v roce 1948, jeho zhodnocení a následující právní úprava. Při výzkumu bylo zjištěno, že...
|
|
|
Státem řízená kultura: Československá divadla v době normalizace
Volfová, Viktorie ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmíd, Marek (oponent)
Státem řízená kultura Československá divadla v době normalizace Anotace Tato diplomová práce podává ucelený obraz o kulturní politice v době tzv. normalizace. Cílem je představit fungování československých divadel pod ideologickým dohledem vládnoucí strany. První část se zabývá společensko-historickým kontextem a vybranými událostmi, které ovlivnili další vývoj. Vstup vojsk Varšavské smlouvy na území Československa přiměl změnit poměry v zemi, upevnila se moc i cenzura. Druhá část se přímo zaměřuje na popis kulturního státního aparátu, jednotlivých institucí a jejich činnosti ve vymezeném období. Odpovídá na to, jak stát reguloval kulturu a jaká cenzurní nařízení vyšla v platnost. Na vybraných divadlech přímo představuje, jaký vliv měla změna politické situace po roce 1968 nejen na dramatické a inscenační směřování. Klíčová slova cenzura, činohra, divadlo, komunismus, kultura, normalizace
|
|
| |
|
|
Zobrazování biblických námětů v českém umění ve 40. a 50. letech 20. století
Frídlová, Klára ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem zobrazování novozákonních a starozákonních motivů v českém výtvarném umění ve 40. a 50. letech 20. století, jež jsou dále sledovány ve dvou časových liniích. První mapuje období od počátku druhé světové války do roku 1948, druhá časová linie sleduje období od roku 1948 do roku 1960. Text se pokouší o zachycení biblických motivů, které se ve sledovaném období objevovaly v dílech umělců nejčastěji, se snahou o reflexi jejich výběru konkrétním autorem. Pozornost je tak věnována umělcům, pro které znamenaly náboženské motivy celoživotní inspiraci, i výtvarníkům, pro něž tato tematika představovala krátký úsek v jejich tvorbě. Klíčová slova biblické náměty, Starý zákon, Nový zákon, ukřižování
|
|
|
Hrdina v totalitních médiích : srovnávací analýza olympijských vítězství Emila Zátopka (1948,1952)
Dušek, Petr ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Rigorózní práce "Hrdina v totalitních médiích: srovnávací analýza olympijských vítězství Emila Zátopka (1948, 1952)" pojednává o propagandě ve sportovní žurnalistice. Jejím cílem je posoudit, jakým způsobem informoval československý tisk o úspěších jednoho z nejlepších domácích atletů, Emila Zátopka, na olympijských hrách v Londýně a Helsinkách. Na základě odborné literatury a pozorování jsem stanovil hypotézu, že novináři využili Zátopkových triumfů k propagandistickým účelům a z úspěšného sportovce vytvořili socialistického hrdinu. Tuto hypotézu jsem ověřoval kvantitativní obsahovou analýzou v denících Rudé právo a Lidová demokracie. Zároveň jsem zformuloval dvě vedlejší hypotézy: Olympijské hry v roce 1952 měly výrazněji propagandisticky zatížené zpravodajské pokrytí než olympijské hry v roce 1948 a zpravodajské pokrytí obou olympijských her bylo výrazněji propagandisticky zatížené v Rudém právu než v Lidové demokracii. V analýze měřím propagandistickou zatíženost zpravodajských příspěvků, fotografií a reprezentací Emila Zátopka. Veškerý výzkum se opírá o bohatý teoretický základ, který zahrnuje definici propagandy, představení kulturní politiky v období 1948-1952 a vymezení termínu "hrdina" podle odlišných tradic na obou stranách železné opony.
|
|
|
Porovnání systémů organizace státní památkové péče v ČR, Polsku a na Slovensku
Morawiec, Miroslav ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Novotný, Vilém (oponent)
Česká republika je zemí s velkým množstvím kulturních památek. K jejich ochraně je zřízen systém státní památkové péče, jehož součástí jsou Ministerstvo kultury ČR, odbory památkové péče krajských úřadů a obcí z rozšířenou působností a Národní památkový ústav. Problémem však je, že přes existenci rozsáhlého systému státní památkové péče dochází k selhávaní ochrany a k postupné devastaci a zániku řady kulturních památek. K obdobným selháním dochází i v Polsku a na Slovensku. Cílem této diplomové práce je zjistit, zda současný systém památkové péče v České republice a srovnatelné systémy v sousedních zemích - v Polsku a na Slovensku, zajišťují dostatečnou ochranu kulturního dědictví, případně zda existují alternativní uspořádání této oblasti veřejné správy. Dle dostupných informací pak posoudit, který z těchto systémů státní památkové péče se jeví pro daný účel jako nejvhodnější a nejúčinnější a zároveň identifikovat potenciální rizika, která jednotlivé systémy přinášejí. V diplomové práci používám následujících výzkumných metod: Srovnání - na základě zákonných úprav srovnávám systémy organizace státní památkové péče v České republice, Polsku a na Slovensku. Případové studie - na několika příkladech selhání ochrany památek demonstruji typické případy takovýchto selhání a snažím se zjistit, proč k nim...
|
|
|
Mediální obraz českého výtvarného umění v letech 1948-1953 v dobových kulturních periodikách
Dušková, Kateřina ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce postihuje mediální obraz českého výtvarného umění v letech 1948 až 1953 v dobových kulturních periodikách Kulturní politika, Tvorba, Var a Lidové noviny. Věnuje se přitom dvěma základním okruhům, které se ve zkoumaných periodikách nejčastěji objevovaly. Jedná se o definování nového umění a socialistického realismu a tvarování umělců a společnosti. Sociální realismus je přitom charakterizován nejen prostřednictvím popisu, ale také inspiračními zdroji jako čs. výtvarné umění 19. století a vymezením se vůči konkurenčním protikladným nebo podobným uměleckým směrům a tendencím jako formalismus, naturalismus, akademismus nebo kýč. Tvarování umělců a společnosti je chápáno v rovině výchovy, vzdělávání a osvětové činnosti. V souvislosti s okruhy a dobovým chápáním výtvarného umění jako nástroje pro tvarování společnosti je po stručném historickém úvodu rozvedena problematika kulturní politiky KSČ, organizační struktury umělecké produkce, distribuce umění, tvarování výtvarných umělců, pronikání umění do veřejných i soukromých prostor, konstrukce socialistického realismu a přístupu výtvarných umělců k novým podmínkám umělecké tvorby. Kromě podobných jsou ovšem uvedeny i odlišné rysy periodik, které činí každém periodikum jedinečným. Východiskem diplomové práce je historická a kvalitativní analýza.
|
|
|
Kulturní politika národního socialismu: vývoj německého výtvarného umění ve 30. letech
Mojžíš, Radek ; Pelánová, Anita (vedoucí práce) ; Šafařík, Petr (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rolí kulturní politiky v nacistickém režimu mezi lety 1933 až 1937 a její vliv na výtvarné umění. Snaží se doložit propojení mezi politickou mocí a uměním. Zaměřuje se nejen na jednotlivé kroky nacistů, ale i na předpoklady, které k vytvoření kulturní politiky NSDAP vedly. Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První představuje společenské změny výmarské republiky a její hlavní umělecké proudy. Klíčovým momentem byla hospodářská krize v roce 1929, po které docházelo k radikalizaci jak v politické, tak v kulturní sféře. Stoupající vliv NSDAP vyvrcholil jejím působením v durynské vládě, kde bylo nacistům poprvé umožněno regulovat oblast umění. Druhá část představuje období po nástupu Adolfa Hitlera do funkce říšského kancléře, v němž dochází k podmanění umělecké tvorby nacisty. Vznikají první zákony omezující svobodnou tvorbu a začíná proces tzv. "glajchšaltování". Je zde zmíněna specifická role A. Hitlera v utváření kulturní politiky i dalších institucí a spolků, které oblast kultury spravovaly. Největší důraz je kladen na potírání výtvarné moderny. Vrcholem této snahy byla organizace difamační výstavy Entartete Kunst v roce 1937. Ta byla pořádána paralelně s Velkou výstavou německého umění, která měla představit tvorbu reprezentující nacistický režim. Snaha o...
|
|
|
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem. (Historicko-sociologická analýza)
Prázný, Rudolf ; Šubrt, Jiří (vedoucí práce) ; Jakubec, Ivan (oponent) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Národní divadlo v Praze v době nacistické okupace: Přední divadelní scéna mezi útlakem a odporem (historicko-sociologická analýza) ABSTRAKT Předkládaná disertační práce, s využitím historicko-sociologické analýzy, popisuje a vysvětluje postavení, reakce a působnost Národního divadla v Praze, v době jednoho z nejtěžších období našich novodobých dějin, okupaci nacistickým Německem, v době tzv. Protektorátu Čechy a Morava (1939-1945), kdy s pomocí svých uměleckých prostředků, hodnot a interpretačním snažením uměleckého souboru, se tato vrcholná kulturní instituce snažila hájit právo naší společnosti na svou vlastní kulturu, na svou vlastní existenci. Hlavním cílem je analyzovat způsoby a prostředky, pomocí kterých Národní divadlo v Praze reagovalo a spolu se svým publikem čelilo krizovým situacím, způsobeným nacistickou okupací. Jedním z klíčových faktorů v tomto procesu bylo chování divadelních umělců, ve kterém mnozí poukazovali velkou míru statečnosti a ochoty riskovat nejenom své pracovní postavení, nýbrž mnohdy i svůj život, aby dokázali naši společnost vést, ukazovat cestu vedoucí k odhodlání nevzdávat se své národní suverenity. Národní divadlo v Praze se mělo stát nástrojem, pomocí kterého se nacisté snažili pod velkým tlakem realizovat svou kulturní politiku, směřující k ovládnutí našeho národa a k...
|
|
|
Politicko-výchovná role veřejných knihoven na Ostravsku v 50. a 60. letech
Nováková, Zuzana ; Večeřová, Petra (vedoucí práce) ; Římanová, Radka (oponent)
Politicko-výchovná role veřejných knihoven na Ostravsku v 50. a 60. letech Práce se zabývá kulturní politikou komunistického režimu v 50. a 60. letech 20. století ve vztahu k veřejným knihovnám. Na základě archivních materiálů je hlavní pozornost věnována situaci na Ostravsku. Kulturní politika se ubírala dvěma směry - jednak cestou represí, kdy prostřednictvím cenzury tiskovin, očisty knihovních fondů a perzekuce oponentů byl občanům zamezen přístup k myšlenkám a dílům, které režim považoval za nežádoucí, škodlivé. Na uprázdněné místo po těchto autorech a knihách pak byly dosazovány prorežimní publikace, psané v duchu socialistického realismu. Veřejné knihovny využívaly celou řadu forem, jak k této nové literatuře přivést čtenáře a jak z nich vychovat loajální a uvědomělé budovatele socialismu - besedy a čtenářské konference, literární soutěže a ankety, Fučíkův odznak, Měsíc knihy a další. Pozornost je také věnována akcím, kterými knihovny podporovaly politiku strany a vlády, jako byly např. oslavy stranických výročí, nábory do hornictví, ateistická výchova čtenářů apod.
|
host ::
RSS.